Počasí

Novinky na E-Mail

Kalendář akcí

poslední mesíc listopad 2017 Příští Měsíc
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30

Odkazy

Letecký pohled na obec Lomy

O obci

Obec 5 km severovýchodně od Jemnice, prochází jí silnice z Budče do Budkova, která se zde křižuje se silnicí z Chotěbudic do Radkovic. Nejbližší železniční stanice Jemnice. Nadmořská výška 545 m. Pošta Jemnice, zdravotní a matriční obvod tamtéž, fara Budeš, škola v Jemnice a Budkově. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 877ha. V současné době má obec 66 domů a 155 obyvatel. Název je odvozen od místa, kde se láme kámen. Názvy obcí v pramenech: 1373 Lomny, 1571 ze vsi Lomu, 1671 Lomy, 1846 Lomm,Lomý (!), 1872 Lom, Lomy. Ves s českým obyvatelstvem. V r. 1850 měla 297 obyvatel.

Názvy tratí: Besídky, Dílky na kopci, Dílky u Suchého mlýna, Díly za horkou, Dlouhé kopce, Dlouhé za pahorkem, Dolní chrastí, Hlíny, Horka, Horní chrastí, chlumce, Klínky, Malé Rakovce, Nivky, Nivky pod mezihorou, Padělky, Padělky na strážnici, Příčky pod kopcem, Příčky proti horce, Příčky u Jelínků, Příčný malý, Roviny, Vejhony, Velké díly, Velké nádavky, Velké Rakovce, Vosejovice, Vlčice, Záhonky, Záhumenice, Zákoutí.

Lomy náležely původně pánům z Hradce, v r. 1373 Jindřcih z Hradce prodal Lomy jemnickému měšťanovi Mikulášovi. Martin z Radotic prodal r. 1406 Lomy Jakoubkovi z Oponešic. R. 1511 Ctibor z Batelova prodal tvrz a ves Oponešice a Lomy Bohoušovi z Čechtína a v témže roce se připomíná zdejší mlýn. V letech 1547 až 1551 držel Lomy Adam Hrubčický z Čechtína, v r. 1610 vdova po Adamu Arnoštovi Hrubčickém Zuzana Roupovská z Malejova vzala svého manžela Zikmunda z Roupova na spolek na zámek a ves Budkov a sdílely s ním stejné osudy.

Před třicetiletou válkou měla ves 21 usedlostí, z nichž zůstalo osazeno 18 a 3 zpustly. Do r. 1671 byly znovu osazeny. V té době byli ve vsi ze starých usedlíků 1 láník, 12 pololáníků a 5 čtvrtláníků, z nových pak 3 pololáníci.

Podle Terezianského katastru moravského bylo v Lomech 1 158,4 měř. Orné půdy, 10,2 měř. Zahrad, 59,4 měř. Lad, 37,2 měř. Pustiny, 30,6 měř pastvin, z luk bylo 78 fůr sena a lesy měly výměru 285 měř. Vrchnostenský dvůr v Lomech měl 61,6 měř. orné půdy, z luk bylo 16 fůr sena a 2 fůry otavy, z rybníků 4,5 kopy štik. Robotovalo zde 22 sedláků se 2 voly a 1 pěším 2 dny v týdnu.

Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Lomech 268 obyvatel, z toho 124 mužů a 144 žen ve 47 domech a 73 domácnostech. Z nich se živilo zemědělstvím 68 obyvatel a 5 zároveň zemědělstvím a řemeslem. Ve vsi bylo tehdy 26 pololáníků s výměrou 30 až 33 jiter půdy, 2 čtvrtláníci s výměrou 15 jiter, 1 dominikalista se 7 jitry půdy a 16 domkařů. V selských usedlostech byli hospodáři k pomoci obvykle 1 pacholek a 1 děvečka. Ve vsi se chovalo 6 koní, 86 volů, 33 krav, 19 kusů mladého dobytka, 44 obyčejných ovcí a 394 zušlechtěných ovcí španělského původu pro vlnu a 30 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 4 voli, 1 kráva, 1 kus mladého dobytka, 2 ovce a 1 vepř. Desátky byly odváděny panství Budkov a faře v Budči. Místem trhu pro Lomy byla města Jemnice, Dačice a Moravské Budějovice.

Domy ve vsi byly nízké, s malými okny, vystavěné většinou z kamene nebo z nepálených cihel pokryté slaměnými došky. Stodoly byly dřevěné a též pokryté slámou, stavěny byly opodál obytných stavení a chlévů. Lepší stavební stav vykazoval zdejší vrchnostenský dvůr s ovčínem, vystavěný z pálených cihel a pokrytý pálenou střešní krytinou. Tentýž stav vykazovaly 2 vrchnostenské domy ve vsi. Jen 1 dům byl pojištěn proti ohni.

Ve vsi byl mlýn o 1 složení, ve kterém 1 dělník ročně pomlel 45 měřic pšenice a 700 měřic žita. Do roku 1849 byly v Lomy součástí panství Budkov, od r. 1850 až 1855 byly začleněny pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy pod Okresní soud v Jemnici. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly období 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu uřadu v Jemnici. Když byla v .r. 1868 veřejná správa a soudnictví odděleny, vrátily se Lomy pod pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, kam patřily až do r. 1896, kdy vzniklo nové Okresní hejtmanství v Moravských budějovicích, které získalo působnost pro soudní okres Jemnice. Sem příslušely Lomy až do r. 1949, kdy se staly součástí správního okresu Dačice a po správní reorganizaci v r. 1960 náležejí pod okres Třebíč. Součástí obce je Lomský mlýn na Želetavce. V rámci integrace obcí byly Lomy v r. 1980 připojeny pod MěNV v Jemnici, od r. 1992 mají opět samostatný obecní uřad.

V r. 1880 měla obec 57 domů a 308 obyvatel, vesměs české národnosti a katolického náboženství. V r. 1921 zde bylo napočítáno 60 domů a 296 obyvatel, v r. 1930 opět 60 domů a 305 obyvatel. V r. 1950 obec měla 65 domů a 220 obyvatel.

Hospodářská půda měla v r. 1900 výměru 856ha, z toho 483 ha pole, 237 ha lesy, 108 ha pastviny, 26 ha louky a 2 ha zahrady. V témže roce se v obci chovalo 9 koní, 412 kusů hovězího a 36 kusů vepřového dobytka a 4 ovce.

Většina obyvatelstva se živila zemědělstvím, živností a řemesel bylo v obci probozováno jen několik. V r. 1911?2 hostince, 1 mlynář, 1 obchodník se smíš. Zbožím, 1 obuvník, 1 podkovář, 1 stolař; v r. 1924: 20 zemědělských závodů, 1 hostinec, 1 kovář a podkovář, 1 mlynář, 1 sedlář, 1 trafikant a 1 truhlář. Obec byla elektrifikována ZME v Brně v r. 1931.

Ze spolků zde působil od r. 1887 místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, od r. 1894 sbor dobrovolných hasičů, po vzniku republiky organizace Republikánské strany čs. Venkova. V současné době působí v obci sbor dobrovolných hasičů.

Převážně zemědělský charakter obce se také promítal do podpory určitých politických stran při parlamentních volbách v době první republiky. V r. 1929 zde získala Republikánská strana čs. Venkova 119 hlasů a ČSL 19 hlasů z celkového počtu 168 voličů, v r. 1935 Republikánská strana 119 hlasů, Národní obec fašistická 14 hlasů a ČSL 9 hlasů z celkového počtu 163 voličů. V poválečných parlamentních volbách v r. 1946 získala zde ČSL 92 hlasů, KSČ 21 hlasů z celkového počtu 151 voličů.

I po skončení druhé světové války zůstalo zemědělství hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva. V lomech bylo založeno JZD v r. 1957, v r. 1960 mělo 114 členů a obhospodařovalo 529 ha zemědělské půdy. V r. 1973 se sloučilo s JZD Radkovice. V r. 1978 došlo k dalšímu slouční s JZD Jemnice, naní ZEOBS s.r.o.

To se v r 1991 transformovalo v Zemědělské družstvo Jemnice. V současné době hospodaří v obci několik soukromých zemědělců. Po r. 1945 bylo z nových staveb největší akcí vybudování kulturního domu v r. 1957. Obecná škola v Lomech je uváděna od r. 1872, zrušena byla v r. 1977. Z místních památek je zde kaple sv. Jana a Pavla z r. 1806. Dále pomník padlým v 1. světové válce z r. 1920 a pomník padlým odbojářům z r. 1946. Obecní pečeť je doložena ze 70. let 18. stol. V pečetním poli je zobrazena radlice a tři stromy, pod nimi je letopočet 1773. V opise pečeti se uvádí DLGRE SMDAT. Pozemkové knihy od r. 1793 v MZA Brno, matriky od r. 1657 (fara Budeč) v SOA Třeboň.